Jízda v dešti


Jednou se to přihodí každému motorkáři. Prostě jedete a většinou najednou, někdy i pomalu a nenápadně, začne pršet. V případě, že se jede na lehko bez speciálního oblečení do deště, je to opravdu nepříjemné, dalo by se dokonce říct, že to docela nasere. Pokud déšť vypadá na ojedinělou přeháňku, vyplatí se zastavit a přečkat ho někde pod střechou - u pumpy, v autobusové zastávce, krytých garážích hypermarketu atd. Horší to je když začíná nenápadně. Jednu takovou zkušenost jsem udělal a naplno se zde projevila absence kvalitního motorkářského vybavení, tou dobou jsem totíž ještě neměl ani koženou bundu.
Já a brácha jsme se museli dostat z pracovních důvodů z Brna na chalupu, kterou máme v Heralticích (vesnice nedaleko Třebíče). V Brně bylo fakt hezky a zjistil jsem, že cenově vyjde doprava vlakem dva lidi dráž než kolik stojí benzín a navíc jízda na motorce je mnohem příjemnější než jízda ve vlaku. Prostě nebylo o čem přemýšlet.
Když jsme vyjížděli z Brna, krásně svítilo slunko, bylo příkladně teplo, prostě počasí jak má být pro jízdu na motorce. Proto jsme se taky oblíkli dost nalehko. Rifle, tričko a silonová bunda od vietnamců :) se mi zdály tak akorát. Jelo se opravdu hezky, ale jen někam ke Kralicím. Pokles teploty vzduchu předznamenal pozdější nepříjemnosti. A opravdu - těsně před Náměští nad Oslavou se ještě víc ochladilo a - to jsem viděl poprvé - silnice z metru na metr byla najednou mokrá a od plexiskla integrálky se začaly sporadicky odrážet kapky deště. Nejsme z cukru, pár kapek nás nerozhodí, takže jsme pokračovali. Asi na půl cesty mezi Náměští a Vladislaví už mi bylo jasné že moje bunda není nepromokavá. Bizon navíc nemá plexi, a protože jsem řídil tak šly kapky přímo na mě. Nejel jsem víc jak 80 protože o jízdních vlastnostech bizona vím svoje a teď ještě navíc bylo mokro, ale stejně jsem začal dost vlhnout (myšleno od deště:). Tak jsme zastavili a já jsem si strčil pod bundu igelitku, což mi vzhledem k její 100% nepromoknutelnosti připadalo jako super vylepšení mojí dost chabé výbavy. Opravdu to s ní bylo lepší, ale zase ne o moc. S obavami jsem ale pozoroval obzor před sebou. Nad Třebíčí to opravdu nevypadalo hezky. No jo, českomoravská vrchovina. Dalo se čekat, že tady bude horší počasí než v Brně. Rozhodně mě ale změna počasí kousek za Vladislaví znovu překvapila. Najednou jsme vjeli do slejváku. Těžko se o tom píše, to se musí prožít. Kde se tam nahoře vzalo tolik vody to bych teda chtěl vědět. Než jsme dojeli pod most do Třebíče, kde jsme zastavili, nebyla na nás jedna niť suchá. Sesedl jsem z motorky, v botách mi čvachtala studená dešťová voda. To je bohužel jeden z nedostatků konstrukce Bizona. Voda lítá od přední vidlice rovnou do bot. Po jejich naplnění už to ale tak nevadí, pouze to způsobuje něco jako nucené chlazení, protože se voda v nich neustále obměňuje. Pod mostem jsme stáli pár minut. Bylo jasné, že pršet v dohledné době nepřestane, všude kolem nás bylo zataženo. Sedli jsme na motorku a jeli dál. Víc už jsme promoknout stejně nemohli, tak to bylo jedno. Bizonovi naštěstí přechod z chlazení motoru vzduchem na chlazení dešťovou vodou nevadil a tak jsme dojeli až na chalupu sice jako vodníci, ale jinak v pohodě.

Poznatky z této a pár dalších cest v dešti:
I v nejprudším lijáku kdy už autům nestíhaly stěrače, bylo přes plexi integrálky docela dobře vidět.
Teď už vozím pro všechny případy sebou lehkou igelitovou pláštěnku - tu co není vpředu rozepinatelná. Už se mi jednou při cestě po republice docela dobře osvědčila a doporučuji ji všem - nezabere skoro žádné místo a při dešti dost pomůže.
Motorka není do deště - zásadně nevyjíždím, když prší, nebo to vypadá že bude pršet, resp. snažím se jet jen tak daleko, abych se stihl vrátit.