Havárie
Bohužel jsem si v létě 2001 začal dost troufat a v jedné zatáčce jsem motorku položil.
Jel jsem jako už snad 1000 krát po silnici z Heraltic do Okříšek. Povrch silnice skvěle rovný, rychlost kolem 100, dobrždění před zatáčkou, naklonění do ostré levotočivé zatáčky a najednou přední kolo odskočilo, stratilo adhezi a motorka se položila na bok. Stejný problém měl mimochodem i Biaggi v Brně :) , v mém případě tam byl po dešti naplavený písek.
Pak už to šlo rychle, v náklonu v jakém jsem byl se už nedalo nic dělat - hoblování motorky, levé ruky, ramena a helmy o asfalt a potom kotrmelec do příkopu ve chvíli, kdy se motorka dostala na krajnici.
Těch pár vteřin mi připadalo jako věčnost. Pak jsme já i motorka vletěli do příkopu, který byl naštěstí úplně zarostlý kopřivami. Ty zapůsobily jako skvělá brzda a svou relativní měkostí zabránily silnějším poškozením. I tak ale vypadala havárka hrozně. Naštěstí mi zastavili 2 řidiči, kteří mi pomohli vytáhnout motorku z příkopu a kousek odtlačit. Byl jsem asi trochu v šoku, takže si nepamatuju ani co měli za auta a už vůbec ne jak vypadali, nebo jak se jmenovali, takže bych jim chtěl poděkovat alespoň touto formou. Zatímco jedno auto odjelo informovat zbytek rodiny na naší chalupě jaký jsem expert, snažil jsem se zjistit míru poškození sebe i motorky. Co se mě týká, nedopadlo to nejhůř - zlomenina žádná, pouze silný silniční ekzém na levé ruce ( bylo celkem teplo, neměl jsem rukavice ) a ještě pár místech, bolest v pravém zápěstí, odřená helma a prodřená bunda a kalhoty. Až na tu krev docela pokoda. Motorka vypadala podstatně hůř - skroucená přední vidlice a blatník, z přístrojovky nekompletní puzzle, zřejmě kolenem při pádu promáčklá nádrž, za předním světlem půl kila trávy, to se ale naštěstí trochu otočilo a nerozbilo. Bleskly mi hlavou slova jedné Landovy písničky " a když se hlava bleskově k zemi blíží ..." a uvědomil jsem si, že jsem mohl dopadnout podstatně hůř.
Takhle jsem po příjezdu našich jenom odšrouboval blatník, protože dřel o přední kolo, vše co upadlo, ohnutá zrcátka a co jsem našel jsem dal do auta, a protože začínalo pršet, nechtěl jsem to prodlužovat, zmáčkl jsem startér a i se skřivenou vidlicí a značně pošramoceným zevnějškem dojel domů.
Naši si nenechali vysvětlit, že mi vlastně nic není, takže jsem musel na pohotovost do Třebíče.
Pravé zápěstí mě trochu pobolívalo, stejně jako všechny odřeniny.
Prvně jsem se doktora nenápadně zeptal jestli zavolá policii. Ujistil mě, že by švestky volal i kdybych spadl na kole a navíc vzhledem k povaze zranění bych to na kolo svedl dost těžko. Spálenina asi od výfukového potrubí mluvila jasně. Rozhodl jsem se teda že nebudu lhat a řekl jsem doktorovi pravdu. Mezitím rentgen odhalil problém v zápěstí, takže jsem vyfasoval sádru.
S policií jsem pak musel zajet na místo nehody a taky si vyfotili motorku. Taky mě trochu zdrbali, že jsem neměl nikam jezdit, ale zavolat je na místo nehody hned. To jsem ale ukecal, protože nedošlo ke škodě přes 5000. Potom jsem si spolu s nimi zanadával na nový zakon o pozemních komunikacích. Teď je to tak, že i když se vybourám vlastní vinou a způsobím škodu jen sobě tak se to stejně musí řešit na obecním úřadě. I kdyby mi žádnou pokutu nedali, stejně musím zaplatit jen za to že otevřu dveře 1000 korun, to je totíž správní poplatek. Je to prej trapný hlavně při haváriích cyklistů - celí se domlátí, zničí si kolo, v sádře dojdou na obecní úřad a ještě zaplatí pokutu.
Takže nakonec to dopadlo tak, že jsem zaplatil 1000 pokutu a od této příhody už jezdím zatraceně opatrně, někdo dokonce tvrdí, že jezdím jak po*ranej. Ale popravdě nemám chuť se domlátit znovu, takže už s každým nezávodím a snažím se víc předvídat. Taky už vím že silný motor a kvalitní brzdy nemusí v některých situacích stačit, viz. plno havárií s mnohem horšími následky.
Poslední aktualizace 17.10.2001